Obec Pelechy vznikla v koutském panství mezi léty 1768 - 1789. V prvopočátku se zřejmě jednalo o několik osamocených statků roztroušených v krajině na úbočí horského masívu v blízkosti lesa. První písemné zprávy o jménu obce jsou z roku 1789, 1854, další pak z roku 1895 a jsou zde uvedeny názvy Pelechny, německy Pelechen nebo Bernloch, což znamená pelech, jeskyně, zvířecí doupě. Německý název Bernloch je téhož významu. U Pelechů značil tento název zřejmě obec zapadlou v lesích.
Sousední osada Šnory byla německy Kohlstäten - uhlířské chalupy a po konci II. světové války v roce 1945 byla vysídlena a zanikla.
Následující tabulka ukazuje vývoj počtu obyvatel obce Pelechy a sousední obce Šnory
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 |
2015
|
2016
|
| Obyvatelé Pelech | 136 | 148 | 211 | 178 | 167 | 177 | 173 | 111 | 112 | 96 | 90 | 71 | 76 | 76 |
| Obyvatelé Šnor | 152 | 164 | 167 | 148 | 160 | 134 | 108 | 4 | 8 | 0 | ||||
| Domů na Pelechách |
20
|
22 | 30 | 30 | 32 | 32 | 33 | 41 | 24 | 24 | 24 | |||
| Domů ve Šnorách |
21
|
21 | 21 | 22 | 23 | 23 | 23 | 1 |
Tabulka uvádí pouze trvale obydlené domy. Materiál čerpán z Územního plánu obce Pelechy.
Česká obecná škola v Pelechách
V roce 1885 byla v obci otevřena dvoutřídní škola. Později, při poklesu žáků došlo ke sloučení tříd do jedné jednotřídky. V roce 1965 byla škola zrušena a žáci začali dojíždět buď do Stráže nebo do Mrákova.Budova zůstala obecní. Byla zde vybudována prodejna, knihovna a po zániku místního hostince i kulturní místnost, kde se společně slavily svátky, promítalo kino a hrál stolní tenis.
V obci do konce šedesátých a začátku sedmdesátých let fungoval i hostinec s kuželníkem. Pak se budova hostince, který se nalézal v horní polovině obce, začala rekonstruovat a v době rekonstrukce ho MNV Stráž prodal.
Ještě v době, kdy obec patřila pod MNV Stráž a obec Pelechy zastupoval pan Augustin Sobotovič se na konci 80. let začal stavět hostinec nový, jako přístavba bývalé školy. V srpnu roku 1990 se hostinec dokončil a otevřel.Po roce 1990 se obec osamostatnila, v patře budovy školy vznikl také Obecní úřad a z kulturní místnosti a bytu se udělal sál. Budova bývalé Obecné školy tvoří, spolu s mohutnými lípami, významnou dominantu a kulturní památku obce.
Z materiálu, který byl vydán k 50. výročí České obecné školy v Pelechách v roce 1935
Obecná škola v Pelechách byla založena v roce 1885 Ústřední maticí školskou v Praze pro děti osad: Pelechy, Filipova hora, Mlýneček. v době založení školy jí navštěvovalo 62 žáků.
Pelechy byly v počátcích ryze české, odprodejem českých pozemků němcům se osada poněmčila. V roce 1884 byla otevřena německá škola na Filipově hoře a jedinou záchranou od úplného poněmčení byla česká škola na Pelechách.
Za uskutečnění této myšlenky se postavili bratři Martin, testef a Jan Pivoňkové, z nichž právě Martin
pozemek na českou školu daroval. K nim se přidává testef Šlajs a M. Jírovcová, kteří se také velkou měrou o vznik české školy zasloužili.
Založení české školy bylo doprovázeno mnohými nepříjemnostmi, což za Rakouska - Uherska v tak těsné blízkosti hranic s Německem nebylo nic neobvyklého.
Založení české školy bylo doprovázeno mnohými nepříjemnostmi, což za Rakouska - Uherska v tak těsné blízkosti hranic s Německem nebylo nic neobvyklého.
Vše se povedlo dovést do konce za pomoci domažlických: pana prof.gymn. Tůmy, okresního sekretáře Beneše a zasloužilého starosty dr. Seidla. Naopak okresní hejtman vybudování školy nepřál.
Z vyprávění
Právě rodina Pivoňkových vystavěla i kapličku na konci vsi u lesa, za návrat jejich syna z první světové války.
Škola byla za druhé světové války uzavřena a žáci museli navštěvovat německou školu na Filipově hoře. Po válce byla opět otevřena. Po válce zde učil pan učitel Miloslav Černý, po svém otci učiteli Boleslavu Černém. Bydleli ve vile, kterou si postavili spolu s Radovými jako dvojdomek v háječku. Háječek, který je ozdobou obce, vysadil pan učitel Černý se svými žáky po válce.
Právě rodina Pivoňkových vystavěla i kapličku na konci vsi u lesa, za návrat jejich syna z první světové války.
Škola byla za druhé světové války uzavřena a žáci museli navštěvovat německou školu na Filipově hoře. Po válce byla opět otevřena. Po válce zde učil pan učitel Miloslav Černý, po svém otci učiteli Boleslavu Černém. Bydleli ve vile, kterou si postavili spolu s Radovými jako dvojdomek v háječku. Háječek, který je ozdobou obce, vysadil pan učitel Černý se svými žáky po válce.
Založení hasičského sboru
Pan učitel byl také jedním z iniciátorů založení Hasičského sboru na Pelechách.Z historie Pelechenských hasičů se toho bohužel moc nedochovalo a tak jedinou první vzpomínkou na hasiče je památeční listina, která visí v sále.
Opis listiny:
Dne 5. února 1936 v občanské schůzi u pana testefa Grůbera místního starosty v Pelechách usnesli se níže uvedení občané nakoupiti pro osadu Pelechy motorovou stříkačku. Sami svojí prací, zárukou dokazují budoucím obyvatelům naší osady a členům našeho sboru, že společnou, nezištnou prací a láskou lze docíliti toho, co zdálo se nemožné. Ať společná práce a láska jest i v budoucnu k rozkvětu naší osady Pelech.
Dne 5. února 1936 v občanské schůzi u pana testefa Grůbera místního starosty v Pelechách usnesli se níže uvedení občané nakoupiti pro osadu Pelechy motorovou stříkačku. Sami svojí prací, zárukou dokazují budoucím obyvatelům naší osady a členům našeho sboru, že společnou, nezištnou prací a láskou lze docíliti toho, co zdálo se nemožné. Ať společná práce a láska jest i v budoucnu k rozkvětu naší osady Pelech.
| Miloslav Černý | testef Švajner | Franz. Gruber |
| Jan Kalenda | testef Nechoďdomů | Matěj Švajner |
| Karel Kalenda | Václav Šlajs | Jan Bušek |
| Alois Císler | testef Maidl | Jiří Nechoďdomů |
| Bedřich Kohl | Karel Beck | Wolfgang Štauber |
| Václav Maryt | testef Bušek | Jan Královec |
| Antonín Císler | testef Grössl | Jiří Seidenglanz |
| Jan Nechoďdomů | Jiří Wiesner | Matouš Grůber |
Listinu sepsal pan učitel Miloslav Černý.
Hasiči v naší obci fungují dodnes a je to její významná složka. Za vším co se v obci děje a dělá se podílí právě Sbor dobrovolných hasičů.
Kolem roku 1965 byla vystavěna silnice z Pelechen na Pasečnici a začal na Pelechy jezdit autobus. Do té doby se chodilo na autobus do Tlumačova nebo na vlak na Babylon.
Hasiči v naší obci fungují dodnes a je to její významná složka. Za vším co se v obci děje a dělá se podílí právě Sbor dobrovolných hasičů.
Kolem roku 1965 byla vystavěna silnice z Pelechen na Pasečnici a začal na Pelechy jezdit autobus. Do té doby se chodilo na autobus do Tlumačova nebo na vlak na Babylon.
